Trek na Velký Manín, Partizánsku jaskyňu a neuvěřitelné panoramatické výhledy na Súlovské vrchy. 

Co tam, Barte, dole hledáš? Vyhlížíš náš kemp a už se vidíš v bazénu s říční vodou ledovou jako břitva? Nebo plánuješ, jak udělat zipline z jednoho kopce na druhý?

Manínská tiesňava v praxi. Každý se zde vyfotí a zároveň uskakuje, protože tudy projede jen jedno auto (maximálně bus, ale o prsa....) 

Za ty čtyři dny jsme tu prošli pěšky s Vikym celkem pětkrát. Takže máme soutěsku už docela nachozenou.

Výlet do skal za našimi horolezci. A zrovna když má Zuza svátek! Zde na fotce skloubení blahopřání od Vikyho (dárek je kytička lučního kvítí) a zároveň jištění Barta na skále...   

No, vlastně není to nebezpečná situace? Ne, Zuza zvládá všechno v jednom.  

Výlet s Vikym do Jaskyně pod Černokňažníkom. Cestou jsme sice nastoupali jakousi kozí stezku, kde hrozila pokuta od správce rerezvace, ale ta panorámata stála za to!  

Příště určitě zas, bude nám to chybět. Píšu už zas. Nataša to dává, cesta dobrá, 2,5h z Brna, bez nutnosti slovenské viněty, kemp s bazénem s ledovou vodou a ta panorámata v okolí! 

Dva pomocníci. S nimi jde všechno snáz. Místo jsme chytli ideální hned u vstupu do akvaparku a léčebných bazénů...  

Zuza objevuje krásu karavaningu, to je to pravé! Slunce, zázemí bydlíka, čistá teplá voda. Lepší než parkoviště u klád.  

První zkouška tobogánů. Kde je na fotce Zuza? 

Nejlepší je U-rampa, která brousí zadky a dostává žaludek až do krku. Jen ten nejprudší tobogán (The big blue) je ženám prý zapovězen. A mně taky - nechci mozek vystřelit z lebky....

Super zpestření je ta neplánovaná návštěva Macínů na cestě z Chorvatska. Naše děti mají zábavu na celý den.   

Pohostíme je v karavanu. Vafle se šlehačkou jsou skvělým rozloučením....

U-rampa v praxi. Bart s Matym jsou štěstím bez sebe. Skvělý to tip pro rodiče s dětmi.  

Příště určitě zas. Nataša to dává taky! 

Pěší výlet na Pernštejn byl zpestřen Vikyho hrami a pózami. Hrajeme neustále "Where is Viky?" a tak není jednoduché ho udržet v dohledu...  

Snad nespadne do hladomorny. Nebo do místní vinárny ve sklepních prostorách (pracovně mnou nazvanou "mučírna".  

Po dostatečném kochání nádvořím hradu se vracíme zpět a kocháme se panoramaty. 

A hrajeme Cukr, káva, limonáda (jsem bez naděje na výhru)... 

Naše oblíbené dětské hřiště II v Bystřici nad Pernštejnem. Tam je hned zapomenuta Vikyho havárka na koloběžce na vedlejším dopravním hřišti.  

Stihneme si v mezičase i my trochu zasportovat....

Vyzvedáváme Barta na táboře ve Svratouchu. Moc se k nám nemá a je možná i trochu pohublý. Prý mu nesedla večeře s osmi chleby ve vajíčku a kuřetem na paprice (se čtyřmi knedlíky):)  

Nakonec se k nám ale hlásí a vyrážíme do akvaparku (umýt!!!!) a najíst :) 

Tábořiště nebylo úplně zařízené na obytňáky, ale našli jsme naštěstí místo! Elektřinu připojovat nebylo třeba, jsou tropická vedra a spousta slunce. 

Stejně byly beznadějně plné zásuvky o místních táborníků - nějak ty bečky chladit museli...Naši večeři si podáváme pod pergolou Nataši - je konečně léto! A večer trávíme v hospodě - biliár, fotbálek a pingpong. Pohoda!   

První den na vodě, vedro obrovské, vody málo, jede to pomalu. Pivovar v Kácově je odměnou. Barte, už zase? Než vás stihnu vyfotit, už mám tu jejich desítku Hubertuse upitou... 

Poprvé jedeme jako rodina ve 2 lodích: (1) já, chabrus + Bart a (2) Zuza + Viky. Ahój!

Chvíle lásky po jezem v Kácově. Bart má z maminky a krému velkou radost! Ale koupeme se pod jezem a kluci dostávají zmrzku, limču a hranolky.... 

Takže se ty chvíle s rodiči dají někdy vydržet....

Nedělní odjezd je plný smůly - komplikace s vyhýbáním aut při výjezdu z kempu, peklo na D1, kdy kolabují stroje i lidi... Hořící BMW v odstavném pruhu bylo děsivé znamení.  

Pročpak jsme si na vodě vesele zpívali: ...Můj kanárek má obrnu, leží a žere semínka...?

Asi že kanárek si pak musel jít lehnou do špitálu. Nic moc, ale zmrzku kluci na mojí návštěvě ocenili.  

Cestou řádí silný déšť a na hranicích omezení kvůli slintavce a kulhavce. Naštěstí jen dočasně (myšleno počasí), abychom mohli strávit čas v bazénech, grilováním a sledováním filmů. 

Páteční film je o jakémsi chlapci Jumanovi, co rád jí... Že prý "Jumanji"?   

"Dobrovolné" sevření zvané "Big poňuch"... 

V popředí nejoblíbenější hra mužského pohlaví - Molekuly...  Viky skládá v rekordním čase!

Okupujeme šachové stolky. A pečeme se jak shora (slunce), tak zdola (voda). Až si z toho přivodíme málem úpal, úžeh či uvaření kolen na polívku.... 

Nejraději mají kluci v bazénu hru Na blbečka. "A kdo bude ten blbeček?", ptám se... Odpověď znám už předem.

No, aby se jim neudělalo šoufl...Slunce, termály, houpačky, zmrzlina, limča, chipsy...   

Myslím, že sem pojedeme co nejdříve zas.  

Na sjezdovce Šacberk jsou ještě zbytky sněhu. A tak se kluci loučí se zimní sezónou jízdou na bobech.  

No, kdo to v dubnu má? Zima se každopádně ještě  dost důrazně připomene v neděli.  

Bartův tygří skok na stěně Boulderbaru Točna. Jako Cliffhanger. 

Prý se už točí "dvojka" Cliffhangera, ale Stallone to fyzicky nedá. Takže mu roste v Jihlavě konkurence. 

Bart vybojoval stříbro. Až ho to samotného překvapilo. V městě, kde se v dávné minulosti těžilo stříbro.... 

...asi budeme muset do města, kde se kdysi dávno těžilo zlato. Bart je evidentně plný nadšení, úplně stejně jako jsem já a Viky plní nadšení:)

V jihlavském podzemí se paradoxně ohřejeme. Venku totiž fouká silný severák a teploty se v neděli přiblížily nule.   

V podzemí je zvláštnost, že je tam prý brána do jiné dimenze a viděli tam ducha! Myslím víme jak to je, na fotce jeden duch je. Ale hlavou jsme tu bránu do jiné dimenze ve skále neprorazili (ani napodruhé) a potupně odcházíme normálním východem.... 

Jarní lyžovačka. Jen ve dvou. Hlavně se cestou dolů na sjezdovce  nezastavovat nebo se nerozjedete...  

Zuza se na fotku zastavila, tak jí musím trochu dolů pošťouchnout:) Ale dokud se není třeba odrážet cestou dolů hůlkami, tak to ještě jde. 

Na lanovce. Traily jsou už na bajkovou sezónu připraveny. I sněženky už kvetou..... 

...Dolů však ještě pojedeme ještě po sněhu. A vyzkoušíme ještě ten zábavný dětský snowpark.

Ukončení dne. Vypečení jako dva smažený sejry se přesouváme do Aprés-ski baru... 

...kde hrají DJ Ill Rick a Boocheck. Za panáka přenechají mixážní pult.

Zůstáváme v Aprés-ski baru s lyžema jako poslední. Ale pak rychle "domů" na gulášovku a stejk.  

A doladit atmosféru filmem Snowborďáci. Kdo usne po večeři první, vyhrává bod! 

Županový gang nachystaný k výsadku do bazénu... Zavoláš mi do lososového klubu? 

Páteční teploty jsou jarní - o pár dní dříve dokonce teploty atakovaly 15st.C! Aby zase v sobotu a neděli spadly do zimního normálu.

Pořízeny igelity á la předstan.... Vypadáme sice jako pandemické vozidlo pro ošetření infekčních pacientů.... 

...ale účel vytvořit nám závětří a trochu soukromí to splnilo. 

Selfie z nejteplejšího bazénu. Děti jsou ve vedlejším bazénu :) 

Do nejteplejšího děti (teda spíš jde jen o Vikyho) nepustili. Nezbývá než hrát stále dokola ve stejném bazénu čingčong, na mrtvoly nebo hádej kdo jsem (...a nejsem Kačenka Pluháčková, ani tvůj baťoh, ani bagr Kamil)

Zkoušíme s Vikym pétanque. V téměř prázdném kempu. Nataša s palmami zapadá do zátiší se smrkem a živými ploty...  

Viky prohrál 11:0 a je mu to úplně jedno! 

V aquaparku v Uherském Hradišti jsme v lyžařských bundách trochu za exoty. Ale nám to bylo jedno, my přijeli na super tobogány X-Tube a Black Hole. Jízda ve tmě v takové rychlosti, že jsme se chvílemi viděli zezadu (jak by řekl pan Spejbl). 

Myslím nás dobře v předvečer s nápadem aquaparku a ski osvítilo... Jako Barta na foto. 

Noční parking u sjezdovky na Stupavě. Bylo jasno, chladno a sjezdovka byla osvícená sněžnými děly jedoucími na plný výkon. 

Plný kýble romantiky. Palubní baterie s kapacitou na (prověřených) 71%, termostat nastavený uvnitř na 17,5 st.C, venku -5 st.C. 

Jsem na letošní první lyžovačce jakýsi po té noci kompletně deformovaný a nakřivo... 

Bart (za mnou) je ale v plné kondici. Sněží, je zima, to má rád. Ještě by prý mohlo pořádně foukat a padat trakaře...

Zuza oprašuje snowboard. Potřebuje instruktora? Barte?   

Viky nemá s jízdou na pomě a s hůlkama problém. Toho také čeká zářivá kariéra instruktora. Nebo aspoň vlekaře:) 

Tu halu v Jeseníku máme rádi, je tam teplo a příjemná atmosféra. Foto z přípravy před první cestou.... Viky se baví florbalem, Zuza chrchláním a já (s pískáním v uších) hledáním servisu na pískající klínový řemen. 

Bart od posledního roku zase povyrostl, ach ty nohy!!! 

Bartova 2.cesta. Celkově 10.místo a 2x2 minuty závodu. Ale vyhrál super termosku Petzl! A skončil tak, abychom ještě v sobotu stihli lyžování! 

Hlavně, že to přežil ve zdraví. Já bych tam nevylezl ani na žebříku...

První lyžovačka v jediném otevřeném skiareálu (Branná). To byl nápad si vzít s sebou lyže! A přespat zase pod sjezdovkou! A klíňák už nepíská! 

Večer si zpříjemníme návštěvou u Horáků - Viky si pohraje s Karlem, Bart filmem a my se u nich ohřejeme nejen zvenku, ale i zevnitř. Protože v noci rozdávám čepice a termofóry! Je třeba šetřit baterii.

Byl to akční víkend. V pátek v 16h ještě skoro nevíme co dělat. V noci už stoupáme Natašou ve sněžení na Červenohorské sedlo. Ráno Bart leze. Odpoledne lyžujeme a v neděli ráno zas...  

A neděli zakončujeme husou u babičky. A teplou sprchou. A já to zakončuji na spinningu...

Kladka v Hegyko na dětském hřišti. A aby to nebyli oni, tak vyvádějí psí kusy. Nejvíc ale pobavilo hledání skateboardu v kačírku...

Cestou zpět přes místní večerku, takže pořád dokola to samé: klobásy, sladkosti, limča, víno... 

Místo v kempu i počasí vybízelo k zábavě. S Vikym například každý den ráno povinný florbal. 

Bart t.č. uvnitř nad úkoly do školy. Ale taky si užije!

Termální trysky. Každou hodinu aktivovány vždy 18náctou a 38. minutu. A po dobu 9 minut. A my děláme, že to ovládáme my!

Myslím z nás mají ostatní bžundu. Zvlášť když se chceme vrátit v 17:25 do roku 1725... 

Pohodu mi překazí dočasná krádež mých vychozených kroksů. Naštěstí je někdo večer vrátil. Ale jak říká Bart, je to dobrá zpráva? Kdo v nich přišel?

Závěr po gastronomické smršti v Lanžhotě. Bart má radost - řízek, palačinky, buchta, čokolády...  

Před domem zjišťujeme, že nám upadl výfuk! Možná i dřív, ale asi jsme to měli zjistit až doma. Takže zajistit gumicukama a tradáááá do servisu.

Návrat do roku 2006 ke kapli sv.Barbory... ale o víc než měsíc později a bez "tyjátru" uvnitř. Za to s dětmi a s barákem na kolečkách...

Nataša dostane dárky k našemu výročí, nové stěrače a vypnutí zapomenutého měniče napětí, který způsoboval záhadný nedostatek napětí baterie po dlouhém stání... 

Ve 12h už nezbývá než sbírat houby, co přehlédli jiní houbaři. Rozdělíme se do dvou týmů a hrajeme na body: Zuza+Viky 167b., Ondra+Bart 13b. Ale my vítězíme na počet vyslovených slov, vpichů klackem do stromu a počet nalezených děr po atomovce.

Taky to vypadá jako při hře na schovku. Najdete na fotce všechny tři?

P.S. Bart se hodně špatně hledá:)

Do kaple dorazíme lehce se zpožděním, ale farář Martin dnes stejně chybí. A tak se o bohoslužbu jen otřeme... 

A mizíme o to dřív do Jedovnic do úplně vylidněného kempu. Na jídlo, hry a filmy...

Tým výherců houbové soutěže vyhrává možnost si objet na kole Olšovec. My, poražení, se jedeme obětovat 2x na trail č.3, který je jediný po přírodní kalamitě sjízdný...  

Ale i tak je ten trail prostě Boží! A tímto lze uzavřít víkendovou teologickou vyjížďku s Natašou na bohoslužbu a traily.

Viky je zdatný navigátor při parkování. Ale taky fotbalista a hráč pétanque. O zábavu na 2 hodiny je postaráno. Pořád by něco hrál...

Vypadá to na fotce, jako kdyby tu kládu právě prorval břichem Nataši!

A taky je zdatný turista. Přes park Réna, kolem restaurace Réna jsme vystoupali na rozhlednu Réna (Alfonse Muchy). Krásný výhled.

Už zbývá jen procházka kolem rodného domu Vladimíra Menšíka... Ve Vikyho případě se ani nesnažím vysvětlit, kdo to byl.... Ale Bart se trochu chytá, přece Návštěvníci, Pan Tau a Arabela!

Bereme s sebou s Vikym na výlet kolobrndy. Foto z "Bubákové" uličky, ta se teda taky jet nedala. Nebyl to dobrý nápad, celé Ivančice jsou plné kočičích hlav. A tak až přijede Zuza s Bartem, přemýšlím, proč se kočičím hlavám říká zrovna kočičí... 

Do kavárny Kočičí kavárenský klub na náměstí se ptát, jestli hlava přejeté kočky vypadá stejně, nepůjdu, nechci dráždit naše alergiky... 

Krásné retro kino Réna na náměstí. Kluci dostanou v neděli dopoledne  popcorn a opušťák na film, abychom si my mohli projít kostel Nanebevzetí P.Marie a sednout taky někdy (sami) do kavárny...  

Z kina si vezeme pár krásných plakátů filmu Rozzum v divočině, Twister II a Zápisník alkoholičky (protože tam hraje prý Rambo!)... No, kam tohle všechno doma vylepím? 

Makavého porcelánka a opalovacího háčka jsme předali s Bartem do jiné lodě.

S Bartem se vystřídáme na zadákovi a on objevuje, že se dá vzadu víc flákat. Prokoukl mě! Tak ho hned na oplátku nechám sjet na zadákovi jeho první jez...

I v noci jde hrát volejbal, když máte dobré osvětlení. A tak hrajeme dlouho a dáváme pozor, abychom míč nedostali do ohně. A do špekáčků... 

A taky demonstrativně přecházíme na druhý břeh Sázavy, vody maximálně po holeně.... Naštěstí se některé jezy jet daly...

Loď kapitána Blanky. V očích háčka Zuzy vidět, že se blíží jez Pelíškův most a kiosek U čerta.... 

Tak málo vody a tak podřená loď se jen tak nevidí.... Ale počasí exkluzivní!

Závěrečné foto účastníků akce Sázava 2024. (Skoro) všichni červená trička, které se hned po prvních kilometrech pro nadměrné vedro sundaly. Vzadu vidět pan "Pišťálák", jako z fotky Vrchní, prchni...  

Falešný vrchní. Poznávací znamení mínus osmička a implantáty...

Loučení s maminkou na Straníku. Čeká ji (pak i Barta) tandemový seskok paraglidem. V pozadí s "niekoĺkonásobným majsterom Slovenska". Tak doufám, že neškrtnou zadkem o ten strom na stráni, ale vypadá to, že už borec někdy předtím létal.

Viky demonstrativně odchází na kadibudku, když nemůže skákat i on... Tak za 8 let zase tady! Možná i dřív. Svátek má Zuza každý rok.

Viky lozí ve Slnečných skalách taky, každý den výš a výš. Jen dolů máme vždycky trochu komplikace. 

Skály jsou okolo kempu jsou všude a všech obtížností pro všechny. Dokonce se dají lézt i v noci! Také jsme vyzkoušeli....

Bart, zde alias Cliffhanger,  pokořil i Srpovů vežu. Já z dálky vůbec žádné chyty na této skále nevidím.... 

Super výkon!

Horolezkyně, jejíž síla stromy ohýbá. Vypadá to, že budeme potřebovat brzy dokoupit vlastní lezecké vybavení (seznam už máme).  

Tak ke svému svátku toho zažila během prodlouženého víkendu docela dost. 

Neskutečné dětské hřiště v Bystřici nad Pernštejnem umožnilo zabavit Vikyho na dlouhé hodiny.

Nejen Vikyho. Ta paní nahoře v poloze "nohy za hlavou", to není ozdoba místní atrakce, ale maminka. Ale vlastně obojí dohromady!

Bystřice umožňovala zkusit všechny sporty světa. Viky může zkusit jeho super retro kolo, kolečkové brusle, ale taky běhací ovál. 

A my využíváme všech možností taky. A to jak pro běhání, tak workoutové hřiště nebo místní koupaliště (s bufetem), trampolínou a pingpongovým stolem...Komu by se odtud chtělo?

Váza fest v Novém městě na Moravě. Malý fesťák může strčit do kapsy i všechny velké. Na pódiu momentálně Zooblasters, zvířata, co hrají ska, funky, reggae - neskutečná show. Až/jestli vydají LPíčko, tak hned bereme. 

Bydlíme s Natašou kousek od pódia, Vikymu je to ale po 23h jedno, spí tvrdě jako zvíře v zimním spánku...

Taková blbost a kolik štěstí člověk zažije. Výlevka WC v OC Futurum v Brně, kde můžeme odložit celý, zážitky nabitý víkend.  

Tak už víme, kam s ním. Bude se hodit, až se budeme vracet ze Slovenska, ze Slnečných skal... Další to náš plánovaný výlet.

Neziderské jezero bylo příjemné překvapení - sice kalné, jílovité, ale velmi teplé a s vlnami. Dovádíme jako u moře.

Jen místo mušlí lovíme šutry. Je to náš první Stellplatz v životě. Pláž je perfektně udržovaná a plná dětských atrakcí. A navíc spíme u vinařství Hans und Florian Ettl v Podersdorfu. No, nekup tam nic...

Výlet na kolech do Neusiedl am See. Sice cíl nic moc, když trochu prší, ale program to byl. 

Viky statečně šlape. A přehazuje! 

Po vyprání dvou praček rozvěsíme prádlo kolem Nataši. Gipsy Kings hadra... Zuza pustí z repráku Nane Cocha a s naším opálením vzbuzujeme otázky. Okradou nebohé důchodce? Mají s sebou i kozu? Neměli bychom volat na děti sociálku? 

Dyk more, jsme slušně vychovaní. A sportujeme jako o život. Půl kiláku v bazénu každé ráno, pak termály a večer běhačka kolem kempu. To jen tak nikdo z ostatních (s berlema) nedá. Csabai a zmrzlinu každý večer bitte!

Cyklovýlet do zámku Estarházy ve Fertod. Prý maďarské Versailles...  

Kluci se teda v humoru ztrácí v místním zámeckém parku, až nám zatrne. Ale sraz je vždy u toho borca s JBL.... Ale asi je to prý spíš Joseph Haydn, co tam v letech 1766 - 1790 s orchestrem působil...  

Museli jsme u Jemnice přerušit jízdu než ten konec světa přejde... Naštěstí jen vichr a slejvák a žádné kroupy. A pak už jen krásných 25stC a azuro.

Bereme jako znamení. I tu holubici, která se rozhodla spáchat za jízdy harakiri do obytné části Nataši.

Parking povolen na dvoře Bejčkova mlýna. Je super mít zázemí, rovinu, atrakce pro děti a ohniště nedaleko. 

Sice u klád a na mravenčí dálnici, ale vůbec nevadí...

Cyklostezka ze Slavonic do Rakouska. Viky jede sám oba dny (10km a 20km).  

A je to taky víkend, kdy Bart poprvé hraje u ohně na kytaru, až ukápavají holkám slzy dojetím...

Byla to krásná rovná cyklostezka. Učíme se "Grüß Gott" (= Pozdrav Pandu) a na závěr vyzvedáváme v Maříži hrnky, co kluci pomalovali.  

Bart dokonce za svůj výtvor dostane poukázku na další hrnek zdarma. Tak jo, přijdeme do roka a do dne zas....  

Morava je krásná a bezpečná řeka bez jezů.... Ale je po povodních. A prý platí, že kdo se neudělal na Moravě, tak prý už nikde.

Takže měním objednávku z 2 lodí na jednu, kam se vejdeme všichni čtyři. Složení posádky je (jako počasí) luxusní, makavý háček, malý zpěvák, solární panel a mudrlant. 

Vrtěti zadkem a hráti fotbal v kempu Sport Relax Bagr v Mohelnici povoleno. 

Já mezitím vymýšlím, jak vylepšit to pracné plnění nádrže vodou z kanystru. Nakonec to vyřeší čerpadlo přenosné sprchy do zásuvky zapalování. A teď čekám, kdy zavolají kvůli nominaci na Nobelovku...

Zatopená pískovna, Moravičanské jezero, s čistou vodou. Viky hned vrhá kamením.

A my s Bartem se sem  zítra půjdeme koupat. Lepší než sprcha. A po Bartově týdenním ranním otužování prej jako kafíčko.... 

Makavý háček a malý zpěvák se svačinou na posilnění. Najdete 10 rozdílů? 

Hymnou víkendové vody je Vikyho píseň "kombinéza"... Má minimálně 20 slok. A nejlepší je refrén...  

Krásné místo na nás zbylo u fotbalového stadiónu MSK Břeclav. Vypadá to, že podobný nápad parkování mělo více bydlíkářů a dodávkářů.

Místo, kde se o přestávce podává Prosciutto crudo a vychlazený Cabernet Sauvignon. Není to od zámeckého areálu daleko, byl tam stín, klid a mír. A neplatí se za parkovné...

Dva vypečení "výpečci" a v pozadí MIG21. Začínáme "výpek" na slunci šňůrou koncertů. Následovat bude Vypsaná fixa, Divokej Bill a další...

Ne, nemáme slevu ani volný vstup pro hendikepované... :)

Vedro takové, že nestíháme chladit. Ani sebe ani žízeň.  Podprsenku jsem hodil po Macháčkovi.

Vymrazené plechovčičky Prosecca pronáším v trenkách... Nikdo si ničeho na bráně nevšiml. To mě i trochu zamrzelo. Ani mojí houpavé chůze s nohama do óóó?? 

Hřeb večera je show Rybiček 48 s otevřenými ohni a ohňostroji. Kdo by to do nich řekl, že z nich po 2Oti letech budou zlatá tečka festivalu...

Zůstáváme i na Horkýže Slíže a pršet začíná až o půlnoci, až  všechno končí.... 

Pozice "buřt, buřt a buřt" u táboráku.

Buřtík má buřtíky rád. A to je pro mě fajn, že nemusím vařit. Ještě zbývá vyřešit zásadní "problém", že jsem mu nevzal jeho oblíbené vysílačky. Spraví to chůvičky, ale nesmí se dozvědět, že fungují jen jedním směrem :)  

Výměna sprchové baterie koupelny proběhla na jedničku. Kutil Tim hadra. Sice jsem ušetřil 2 tisíce, ale strávil na napojování hadic zbytky svého mládí.

Ale bylo to obohacující použít místo originální plastové bydlíkové baterie tu klasickou, jen se musí vyřešit redukce z 3/8" hadice na rozvody vody obytňáku. V mém případě to znamenalo udělat redukci redukce...

Viky hraje s klukama i dospělákama fotbal. Pravidlo, kdo vezme Vikymu míč, automaticky o něj přichází, funguje výborně!  

Viky taky hrál s dětmi úplně všechno, pétanque, ragby, hokej, frisbee... a proháněl se s nimi na koloběžce....

Vikyho dostanu na kolo jedině tehdy, když tam budou louže. Asi bude po taťkovi bajker a cyklokrosař amatér...

Cestou zpět už hledat louže nemusíme, je taková průtrž mračen, že se vracíme celí promoklí asfaltkou potokem vody... 

Bart na vršku červenomodrého trailu Jedovnic. Výborná to letní zábava! Škoda, že nestihl vyzkoušet černou.

Nám nějak roste a možná mu to kolo bude malé! Však brzy zdědí to maminčino:)

Viky frčí na pumptracku trailové základny, hned u kempu Olšovec s naší zaparkovanou Natašou.

Kdo najde na fotce krev, má bod!

Ano, pod nosem...

Lom areálu Velká dohoda alias the Big Deal. Viky se chystá taky vyzkoušet ferraty, jako Bart a Zuza a celá rodinka Stroblíkovic.  

V pozadí jsou skoro všichni na skále vidět. Můžu kecat, ale jsou tam! Zuza, Bart, Eli a Eda.

Ferratový park nabízí 1000 metrů ferrat obtížnosti A až poctivé E. Bart zrovna přechází neohroženě  Nepálský žebřík. A čeká nás ještě zipline přes celý lom tam i zpět!

Doporučujeme... 

Areál Podhůra ve Slatiňanech - parkoviště, rozhledna, ohniště, lesní tělocvična...  Bart na koloběžce místního singletrailu...

Dobrá dopolední rozcvička.

Nacházíme se na Kočičím hrádku, který zámecká paní nechala postavit pro své děti... asi protože:

...A co děti, mají si kde hráááát?

Tak on je tady i zámek? Tak ten jsme taky nestihli. Ale máme to tady rádi tak, že jsme se vrátili na otočku z Pardubic pro zapomenutou koloběžku. 

Nábřeží Labe, mimořádné parkovací místo, hřiště na pétanque, stánek se zmrzlinou, zámecký park. All inclusive! 

Nezapomenutelné. 

Gočárova galerie Automatických mlýnů. Mimořádné kulturní a architektonické místo. Kluci splynuli s exponáty.

A aquapark a večere v čínsko-vietnamské restauraci taky dobrý. Zapomněl jsem na Bartovy závody, ty taky dobrý, ale vlastně ne tak úplně podstatné.... 

Parkovací místo je ideální - u lesa NP Podyjí, na konci světa mezi Znojmem a Mašovicemi - tak to má Zuza "nejraději"....

Uvnitř se odehrává divoká příprava na cyklovýlet ve vichru a dešti do Znojma...

Nacházíme se v záhadné bouřkové kapse. Na místo jsme se dostali bez jediné kapky deště. Ale za hrozného vichru...

Přemýšlíme, ale vyrazíme na kolo i tak. Však se uvidí! Nakonec z toho je jen vinařská turistika do vinotéky Znovínu a vinařství Pijálek & Jágr.

V neděli si vše vynahradíme cyklovýletem (45km, 450 m převýšení, bez oběda...) do Vranova nad Dyjí. 

Foto těsně před koncem světa u nádrže Vranov. Ale přežili jsme! 

Krásná místa jsou u nádrže Vranov, jako tento most...

Těsně po konci světa, na který to docela vypadalo. Ale majiteli zavřené zahrádky restaurace U Vodnáře (měl tam kamery), kam jsme se museli schovat, jsme se omluvili! Zuza cestu zpět mlčí, asi přemýšlí, co ještě se mnou nezažila. Tak vzhůru do sauny do Znojma!

Je to znamení! Padá hvězda nebo spíš jen prolétlo letadlo.... Každopádně jsme s Pavlákem obytnejma dodávkama ve správný čas na správném místě.

U dětských prolézaček a u hospody s Plzní a WC.

Večerní cesta do centra. Strašidelňácký památník, konkrétně Památník obětem světových válek...

My jdeme s Majdou a Pavlákem zabojovat do pizzerie. Děti nám během večeře namalují véélkou spoustu krásných obrázků.

Na green nás ráno pustí patovat bez problémů, tak zahajujeme společně s resortem golfovou sezónu.

Děti sice myslí golf jak hokej, ale každý (i Tiger Woods) nějak začínal, ne? 

Nedělní golfové dopoledne dokončíme skromnějším programem v místní cukrárně...

Mají i dětskou kávu! Viky si vybere panna cottu a čert ví, jestli je to jeho nejvíc nejoblíbenější zákusek, ale pro dnešek vyhrál. Prima cukrárna!

Smekám klobouk, že pod Kloboukem dokázali udržet sníh na sjezdovce. Všude jinde už to definitivně  zabalili...

Bart se už nemůže dočkat! Do hospody... Ale rád se ještě projde s tatínkem na procházku. 

Počasí a deště nabídli úžasnou podívanou na křišťálově čistý Kotelný potok. Ale my jsme tady kvůli tomu lyžování, žádné romantice...

Což nám připomněla  i vyplavená lyže z dob minulých. Tak vzrušující!

Vlídná obsluha restaurace Na Zátiší (vlídná byla jen v sobotu, v neděli už ne) nám domluvila svezení rolbou. 

Bart už rolbou jel, ale pro mne druhé Vánoce. I trochu adrenalinu, když se spustíme na nejprudší části sjezdovky čumákem dolů. Naštěstí se spouštíme na laně.

Vedlejší černá sjezdovka připomíná, že letošní lyžařská sezóna definitivně končí.

Ještě že ta vedlejší červená je ještě proti a nabízí překvapivě parádní svezení i málo lidí k tomu.

Únor, ale teplota skoro na zahájení bajkové sezóny. Ale ještě to na lyžích půjde..

Parkovací místo máme tradiční. A s výhledem na sjezdovku.

Zuze to lyžování zažehlo takovou jiskru...Je to jasné znamení, že program "Stupava" je dobrý...

A zrovna se zajiskřilo, když projíždí kolem můj dvojník - stejná zelená bunda a červené lyžařské kalhoty, Viky se chechtá, že prý "táta"!

Sobotní dopoledne v mírném dešti a pozice s výhledem na prázdnou sjezdovku a parkoviště s Natašou. 

Můžeme si zpívat: "Lyžovanie v daždi, túžbu vo mně dráždi..." nebo jenom "Pršo, pršo, jon so lojo..."

Bartův drop...

Nám ostatním ten skokánek trochu rozhodil sandál... 

Ráno se probudíme do sněhové pokrývky...

A taky alkovna zažije křest ohněm, oba kluci mi ráno vylezou za mnou do postele, vejdeme se. A vykrýváme polštářovou palbu vedenou zdola z gauče.

Bart a jeho první cesta...

Cesty jsou udělané jak na závody Světového poháru. Na to nejsme ze závodů 3.ligy zvyklí. K tomu v tělocvičně hudba Drum & Bass. Pecka. A Bart vybojoval 9.místo.

Viky je spokojený, skoro všichni závodníci s ním chtějí hrát florbal, aby se udrželi rozcvičení. 

Brácha a jeho super horolezecký výkon ho moc nezajímá...

Rampouchy jsou na Nataše zahnuté do oblouku.

V Jeseníku prý nikdy pravidla nedodržovali, asi ani zákony gravitace tu neplatí... Tak rychle zase domů,

Na tyhle lázně musí být člověk sociální typ...

Jsou tady asi úplně všichni. Jó svátek 17.11., evidentně ho slaví i Maďaři, protože noc v kempu je "Main season" - to je od nich hezké....

Pomocník s demižony...

V kempu máme luxusní dvojmísto, včetně elektrické přípojky. Pro vodu a na sociálky je to však kus cesty. Za ty prachy....

Lázně jsme si užili a přežili.

Viky vleze jedním tobogánem tam a nevíte, kterým vyjede ven. Když nemá plavací vestičku, blbý... A navíc ho nechtějí pustit do teplých bazénů!

Koláž z tohoto sranda víkendu. Cesta zatím pro Natašu nejdelší!

Za povšimnutí stojí nejlepší dlabanec světa pro kluky - čínské polévky! A to máme narvanou ledničku k prasknutí.

VikMik "89" v Rousínově

Ruka do dveří, růžový dres, pláč, náplasti a 4 zápasy...  nic ho nezastaví. 2 nahrávky na gól. Na svůj první gól ve statistikách ale teprve čeká. Jó, kdyby neměl ten hendikep...

Bart urval v Opavě 2.místo.

Někdy je ta jeho výška a váha hendikep, tady to byla výhoda. Nejlepší výsledek sezóny! Přemlouvá nás, že by chtěl ještě další závody. Když se za umístění na bedně dávají dárky...  

Bart a Filip na zámku, srostlá siamská Hudy dvojčata se žlutou mikinou. 

Taky mají oba 2.místo ve svých kategoriích.....Když se vyhrává, tak to baví....

Zámek v Hradci nad Moravicí byl rozlehlý a impozantní.   

Jsme rádi, že jsme tam zastavili. (a přenocovali) A taky za dobrou restauraci Sonáta na náměstí.

Mikešovy vafle.....

Z kontaktního grilu a provokativně 50m od stánku s vaflemi. Vafle  jsou v termálech vždycky šmakuláda.

Grillmeister Susan...  

Ten gril byl zajímavé zpestření - kromě vaflí se šlehačkou a čokoládou umíme i krutý krůtí, grilovaný hermelín a zeleninu. Příště z bydlíka uděláme rovnou foodtruck a děti budou obsluhovat bohaté rakouské důchodce! 

Batman na workoutovém hřišti. 

Trávíme oběd a připravujeme se na druhé bazénové kolo: teplý vnitřní, teplý vnější, horký vnější a bazén teploty pomalu taženého hovězího vývaru....

Zuze jsme museli nařezat šlachy a úpony, jinak to není možný.  

A představte si, ona ty nohy pak dala zase k sobě!

Absolutní vyčerpání z D1...

Viky nabírá síly na večer u ohně. Tam hrajeme nejdřív na babu. A pak na octomilku.  Zuza vyhrává cenu za kurz zapomnění...

Bart mi nese pivo. Ubytování máme na první koleji. Trochu blízko, ale je naštěstí slepá....  

Barte prosím neupíjej!!!!

Naši vodáci alias Viking a Bárt. Slunce je tolik, že nevydrží koukat do foťáku.

Ve čtyřech na lodi máme mimořádný ponor, ale naštěstí mám makavou posádku.

Poslední foto posádky, v dáli dominanta hradu Český Šternberk.  

Před námi poslední jez a skok půl metru do neznáma...pecka.

Kemp SA-RA na ceduli.....

My vyzkoušíme jen 3 bazény z osmi, protože na víc bazénů není počasí anebo do nich děti do 14 let nesmí. A taky si děti přejí vyzkoušet zmrzlinu, gofry a hranolky.

Takhle vypadají venkovní termály. Obsazeno především lidmi 55+, ale s tím jsme počítali a vejdeme se....  

Ve wellness bazénu se dá házet balónem, v těch vnějších se toho moc dělat nedá, protože jsou fakt teplý. Ale hrát na babu se dá. Anebo hrát s Vikym rapid-čingčong:)

Kempování s elektřinou je fajn luxus. Zprovozníme zapomenutá DVDčka a vegetíme venku pod pergolou.

Venku jsme tedy jen dokud to počasí dovolí.

Bart si přál gofry, tak dostal i Viky.  

Evidentně šmakuláda!

Cestou na Vysočinu si odskočíme na Karlštejn.....

Jojo. Je to jen lovecký zámeček ve Svratouchu. Pro Vikyho příležitost si zajezdit na bajku a projet všechny louže světa.

Bart, to je ten druhý zleva (skoro si nezpomínáme), se loučí s táborem Lišáka ve Svratouchu. Vůbec se mu nechce domů. Se nedivíme....  

Nevyhrál první cenu bodování pořádku ve stanu, nevadí:)

Natašu jsme zapíchli v lese mezi stromy. A ráno si jdeme pro Barta. 

Jak říká kolegyně Dana: "Paráda! Obytňák je prostě super, naházíš tam peřiny, děcka, zavřeš a…"

A já dodám: "...a odcházíš…" :)

Cestou zpět se zastavujeme na přání v zábavním parku Centra Eden v Bystřici nad Pernštejnem.  

Mezi exponáty mne zaujalo Žížalí divadlo. Žádnou jsem tam ale nenašel. Jak se to asi hraje?

Ve spojce zachrastí... A my si udělali zkušenost s odtahovkou. Naštěstí jen 5 km od domu.....

Jestli to tak bude pokračovat dál, budu se muset Pražské či Táborské ulici vyhýbat...:)

Befeleme, Nataša se veze... A my taky, v klimatizované odtahovce. Paráda, ta nám docela chybí...  

Viky hned spokojeně usnul...

Nataša čeká ve Šlapanicích na servis. Tam ji už znají. A vidí nás rádi:) 

Přebalíme pár tašek z auta do auta a jedeme "dotrpět" vypečený víkend z dálniční výhně  na chatu do bazénu... ten nám v autě taky docela chybí:)

Mám to zatím všechno pod kontrolou. S výměnou spojky se počítalo. 

I když úplně ne teď cestou k Bartové odměně za vysvědčení. Ale můžete se na něco tak rajsky nevinného zlobit?

Návštěva babi Líbí v sanatoriu Jevíčko. Všude samé berle a popelníky... :) Léčí se tu lidé po endoprotézách nebo s dýchacími cestami.....

Babička měla radost! Tak ji navštívíme hned dva dny po sobě.

Návštěva babi Asta na chatě u nádrže Smolná. Oběd zajištěn:) 

Bart se zašil do podkroví a Viky na zahrádku trhat jahody a rybíz...

A konečně dlouho očekávaná koupačka v Březině. Skvělé místo, průzračná voda a bezva zázemí.

Bart by do takové vody skákal celé odpoledne. Teda kdyby se neschovávalo pořád to slunce...

Krásné místo, že?

Musel jsem paní Parkingovou ujistit, že nebudeme v noci dělat hluk, nepořádek ani oheň. Prý se to, že máme děti a jsme vysokoškoláci, jak se ji snažím ubezpečit, se vzájemně vůbec nevylučuje.

Červený trail v Březové n.Svitavou. Bereme to nahoru v protisměru. Jednak tam vůbec nikdo nejezdí, druhak hlavní stoupací cesta se taky nedá na kole vyjet..

Bart se drží a neremcá. Asi protože ho traily baví. Zkusit jsme to tady museli, ale je to tu celé takové dost zanedbané....

Bart na startu trailových tras při západu slunce. Modrý trail se docela jezdit dal, začátek určitě.  

Bart jezdí dolů jak raketa. Trochu jako ta, co jsme viděli první noc na obloze. Byla sice čínská, hořela, ale byla sakra rychle dole!

Minigolf u koupaliště Palava v Blansku. Zuza se nedokáže (na rozdíl od Barta) do tohoto košíku trefit....

Dokonce ani když jsem se postavil za síť ?! Zvláštní.... 

Poslední jamka posledního dne výletu....

Viky má svoji hůl a hraje všechny jamky. Některé dokonce na 2 pokusy, některé na 21+....

Ubytování v kempu Stavorek, na stejném místě jako posledně.....

V kempu zašlé slávy. A že se nedostaneme v neděli odpoledne před odjezdem na WC (asi že není zaplaceno ubytko na další den) je vrchol.

Únavný první den, déšť, velký déšt, malý déšť, slunce a zase zpět.... 

A taky zima v bufetu Harrachovka...

Ale v neděli slunce dost....

Dokonce až moc... Jsem pak celý týden rudokožec... 

Tak ahóóóój příští rok....

Vezmeme si s sebou pro jistotu každý dvoje sluneční brýle a dvoje hodinky... :)

Před "vyvařením Prahy". Aneb cesta k vyvaření díry do pekla.

Po vyvaření. Jak nové.... 

Ale účet 13 tisíc Kč. No ale máme v ceně oba prahy...

Nádrž na vodu s přivařenou záplatou...

Účet za záplatu 800 Kč.

A s 1,5 cm izolací Mirelonem. Hurá na zimní karavaning....

Ale účet 28 tisíc Kč za demontáž a montáž. No ale máme v tom i kontrolu a opravu netěsnosti plynových rozvodů, A rozhýbání uzávěru odpadu... No, nekup to... 

Tady mi začíná dovolená...

Bart pózuje s pivem z tanku pivovaru, Viky s bublifukem. 

Škoda, že se nám nepodařilo infiltrovat mezi hosty místního rautu na tu hromadu řízků. Ale koupili jsme si svoje...

Zatopený lom Antonka. A nádherně průzračná voda. K povšimnutí Bartova bojovná pozice  - v rukách smrtonosná plastová pružina a kop "á la van Damme" na obličej svýho bráchy...

Naštěstí jen takový optický klam!

Viky ve dvířkách židovského hřbitova ztraceného v lesích nad Kamenicí jako památka místní početné židovské komunitě. 

Něco v Červené Lhotě není v pořádku...

Se nedívím soucitu paní majitelky z penzionu Zlatovláska, že nabízí volný pokoj, kdybychom si to nocování na parkovišti rozmysleli...

A mně to leze na mozek taky. 

Ale děti se mohou potrhat smíchy.

Už by zbývalo se jen vyčůrat z mostu do rybníka na projíždějícího Jiříka na loďce  pro Zlatovlásku... 

Viky má taky helmu... Přespáváme na parkovišti zámku a zadarmo. V dálce zámek, kam hodlá dojet na koloběžce. 

Kluci dostali praky. Největší zábava je střílení žaludů do vody!

Ráno nasněžilo a tak prcháme do Stráže nad Nežárkou. Na relaxační pobyt...

udat děti, vypít sklep a vyžrat jim zásoby...:)

...typická jihočeská pohostinnost. Paní majitelka nás vítá s úsměvem na rtech a vstyčenými prostředníčky. 

A to ještě neví, že se jim Natašou vecpeme až na dvůr!

Barta 2 dny nevidět... Tak s Viky prolézáme vše - zvířata, stroje i okolí. Traktor je prima zábava.

A fotíme. Viky skáče v pískovně radostí do vzduchu....

Momentka z lomu Janičův vrch v Mikulově. Viky letí právě na hubu, Bart odkládá auto na dálkové ovládání a běží zachraňovat bráchu...

Lom v Mikulově a voda jako moře v Chorvatsku. 

Tohle si určitě dáme jako repeté v létě, ale tentokrát i s koupáním...

Bart a jeho součást odpoledního ďábelského plánu na prank. Bolest hlavy a zima (zlepšilo se horkou čokoládou a gyrosem s hranolkama)...

Skoro jsme museli zabalit zbytek víkendu.

Designová kompozice Nataša-muzeum u archeoskanzenu v Pavlově.

A krásný výhled na Nové mlýny. 

Políbit Natašu, políbit Zuzanu a Jde se na to...

Na svahu ještě neví, že z něj budou mít někteří lyžaři hrůzu v očích a přemýšlet nad pravidly FIS... 

Viky lajkuje Stupavu z gauče....

A můj jazyk stále naráží na vylomenej zub... I muži si nechávají dělat implantáty...

Téměř ideální podmínky, slunečno, teplo a nikde nikdo...

Bart přemýšlí pro změnu nad svým implantátem. Chtěl by si na jedné noze nechat udělat tukový implantát, aby ho ta hadice pomy tolik nebolela :) 

I jeho jazyk teď stále naráží na vylomenej zub...

Bart a jeho zoubek. Teď už jen slíbená večeře, limča a do postele k filmu. 

Máme kliku - parkovací místo pod vlekem. Sobota byla sice pod mrakem, v noci déšt, ale za zavřenými dveřmi je jaro....V neděli máme azuro a teploty totiž vystřelí v Brně až na 10 stupňů... 

Bart snowboarder. Ski Hodonín si oblíbil, protože je tam spousta kopečků a hromad sněhu...Zkouší na nich jump...A nevadí, že trochu při tom prší. V noci pak prší trochu víc. Asi aby déšť ten "jump" trochu zmenšil...

Viky lyžař. Nechce přestávky, jen pořád jezdit. V neděli máme azuro až to taje...Viky už má vše pod kontrolou tak, že by neměl vyletět jak raketa do záchranných sítí jako včera...

Absolutní vyčerpání. A cesta zpět. Probudil se jenom na čůrání a na zmrzlinu Tomivo gelato.... Asi z toho lyžování bude svalová horečka....

Příjezd za setmění. Nikde po sněhu ani památky, jen krásně vysněžená a osvětlená sjezdovka. Otevřená restaurace Akvárko nám poskytne program na večer...

Viky se strašně těší na lyže, my moc ne, protože tenhle sešup pojede určitě střemhlav...

Poma poskytuje adrenalin formou "neustále sleduj stopu, jinak skončíš v blátě..."

Bart a jeho nacpaný břuch řízkem a limčou. Těší se dovnitř, ani moc nechce pózovat s osvětlenou sjezdovkou a rolbama na nich...

Chystají mi to na ráno, jezdí od 8:00, tak musím být ranní ptáče...

Cesta zpět. Střetnutí generací. Plně elektrifikované vozidlo přede mnou stěží vyvíjí rychlost nad 85 km/h. Za to my, vozidlo nacucané naftou olizujeme jejich nárazník.

Počasí, sníh a počet lidí na sjezdovce je za odměnu....

A uvnitř voní rybí polévka...

Kluci lyžovali o106. Škoda, že jen na 2 hodiny.

Stuhleck to není. Ale na "S" to začíná. Na Stupavě je každý rok na Štědrý den fajn...

Udělali jsme dobře. I když jsme pak mokrý hadry měli doma v předsíni až do noci.

PF 2023

Důl E.Urxe, Landek park. Exkurze důlního záchranářství.

Aneb strašidelné šatny a hrajeme si s klukama na uhlí... Kdo minul Landek Park, minul i Ostravu, říká leták.

Sfáral jsme celých 652cm a prošli exkurzí v dole. Na figuríny prý volal Usain Bolt: "Hello my black brother...".

Víky vypadá jak stavbyvedoucí. Bart chce být dololezec-záchranář...Ale takovej ten na pohodu, nejlépe ve zrušeném dole:)

Na tuhle fotku jsem se těšil, proto jsem zaparkoval přímo pod Bolt tower!

Prý shoda jmen, Bolt=šroub. Ale taky Usain Bolt, který jim věž několikrát podepsal.

Zuza zkouší na věži sestavu na tyčích... A průvodce přemýšlí, co nám zapomněl říct, že se všechno na prohlídkách nesmí dělat.

Povšimněte si Nataši v pravo dole, takový můj fotografický majstrštyk... A pak mi došla kapacita v mobiliu.

V Karpatech nás čekala mlha, bláto a zatmění při cestě z rozhledny zpět...

Ale super večeře v penzionu Patrik

Vrcholové foto. Všímaví s lupou zaznamenají můj dokonalý úsměv bez náhrady.

Cesta zpět za tmy s baterkama je bojovkou, kterou si všichni užívají, kromě mě. Já bych rád, kdyby mi zbylo trochu baterky na záchranný vrtulník, až sejdeme v mlze z cesty... :)

Konsternovaný Bart. Stellplatz v Uherském Hradišti s přípojkou umožnil koukání na TV!

Místo to bylo super, kousek do aquaparku, supráče i do města. Ondra nám zprovoznil i WC! Juchů.

Viky na modelářské výstavě v hradišťském kulturáku...

Obdivuje dílo "Nehoda v Irkutském diamantovém dole (ÚAZ 3909)"

Ráno po termálech. Vyspaní a voňaví vyrážíme na cestu....

Pro Barta víkend snů - nové Lego, termály a tobogán a skluzavka ve "Gégévégebége"!

Jsou rozkošní...

Trávíme čas v přístřešku mezi deštěm a deštěm. Asi to bude rozloučení s cyklosezónou...

Zuzka je debrujár po mne! Přístřešek proti větru a dešti pro spícího Vikyho.

Funguje až do 50m před cílem, kdy se namotá do brzd a zablokuje kolo....

Příprava před jízdou desetiletí...

Vytřu vám tu vodu ze skluzavky a vytřu vám všem jízdou zrak...Keine angst, kein wurst.???

Jediná fotka ze sobotní vody, Jez Nové Mlýny. Mobil byl v sudu...

Bart háčkuje jako o život a nechce pustit pádlo z ruky... Jenom kvůli svačině ale jo!

Vodák Viky...

Strašně ho to bavilo.

Kemp In life v Litovli. Spousta dětských atrakcí. Kdo najde na fotce Zuzu, má vodácký bod!

A takhle jsme na vodě vypadali...

Byla nás a pádel plná loď...

Cyklovýlet zpříjemnily opravdu krásné koně v ohradě. A dokonce žádný nebyl chromý...

Where´s Wally? Teda Bart?

Zlatý hřeb večera, Festival pod hvězdami... Vzádu zrovna "medžmedž" - dvacetiletý idol dívek. Musíme ale uznat, že má šmrnc... Na to, že v publiku trsá pět a půl diváka, umí pěkně kecat a mazat fanynkám med kolem huby...

Nejlepší část koncertu začíná 22:30 zalehnutím našich chlapců do postele :)

Naši dva krasavci v zahradách zámku Buchlovice...Viky předvádí el.kytaru a Bart hraje drsňáka...

Lesní skřet...Masopustní maska vtipné paní Laichmanové...

Prý maska "pro chmurné dny u nedělního oběda,,," Nám na dost zábavy stačí pobědvat s Vikym :)

Svítání na Vyškovci v 5:40! Není to nádhera?

Byli bychom to propásli, kdyby se Viky nepočůral...

V noci byla strašná zima a hlavně studený vítr.

Za to ráno jsme si připadali jako o 14 dnů zpátky v Chorvatsku.

Výlet na pomezí Pod Kykulou a já jsem z toho celej nakřivo...

Pole position Pod Kykulou...

Značka to vydržela, ale měla na mále :)

Pohoda na Kolibě pod Skalami.

Klouzačka, houpačka, občerstvení a super kempovací místo pro ty, kteří míří do skal....

Fotomodel dne...

Procházející obdivují Viktora, jaký je to turista. A ptají se, jak s ním tu cestu na Súlovský hrad chceme zvládnout.... My doufáme, že Viky usne a zvládneme to s ním v krosničce...

Jediná fotka nás tří z celé expedice. No comment.

Snažím se vygooglit, kolik procent úrazů je způsobenou selfie na nebezpečných místech...

Odvrátil jsem raději zrak:)

Krásný kemp u Rajeckých Teplic...

Jen škoda, že teplá voda ve sprše trocha (hodně) "kolíše".... Ale vody jsme si pak užili v podobě deště.

Kongo Žilina...

Pro Viktora možná nejvíc z celého výletu... Nejlepší byla motorka, na té najezdil aspoň 2 km... A my to nachodili Viktorovi v patách....

Čičmany - stylové chalupy, stylová restaurace a stylové produkty.

Viky má nejraději stylový veliký kámen., ze kterého může skákat....

Cestou jsme potkali také místní...

Ta čičmanská kočka je k zulíbání... Ale pozor, má asi frajera...

Cestou na rozhlednu. Viky si z nás dělá tažné koně...

a my mu to žerem... hlavně, že se ve výletě pokračuje v nějakém tempu.

Rozhledna Travičná...

177 schodů a 33,6 m metrů výšky. Ale stačí to - není pro nikoho, kdo trpí závratěmi....

Viky šťastný jak blecha, když má v ruce roháče...

který nám šel cestou naproti....

Foto týdne. A do časopisu Žena a život...Ty balíky slámy jsou vždycky tak fotogenické, že...?

Mooooc jim to oběma sluší....

Cestou do Valtic jsme váhali, jestli děláme dobře... Viky nevypadal vůbec v kondici, ale spánkem vyladil formu na koncert MIG21...

...a dal to! Díky za to. Vstupenky na koncert jsem dostal jako dárek, který prostě nemohl propadnout....

Party!!!!! Na podiu MIG 21 a Viky trsá a tleská...

...byť to tak na fotce úplně nevypadá....

Malý romantik v zámeckých zahradách Valtic....

a velký romatik na závěr výletu...

Už nás čekal jen přesun do Lanžhota na oslavu šedesátin tety Joly a narvané pupky k prasknutí....

Vyzkoušel jsem poprvé novou sprchu!

V tom vedru to byla naprostá nutnost a pro Vikyho zábava na dvě hodiny...

Tady měla být fotka "The nude biker...", ale nakonec pravý opak "Wrapped up..." .

Viky nejraději všude na Adama a naboso.... Ale tady ještě strpěl kompletní navlečení.

Bart čeká na svou chvíli...

Je fakt dobrej, že zvládl jak cesty nahoru, tak slaňování, kde se jistil sám... A říká mi s klidným úsměvem na rtech: "když to zkazím, tak bude prostě konec..."

Zuza přilepená na skále..

Myslím, že si to užila.

Jako co to má jako být? Okamžitě mě z ní sundej, si říká Viky v duchu....

To je přece mezinárodní festival živých soch a bodypaintu ve Slavkově!

Tenhle bojovník byl fajn, ochotně s dětmi pózoval...

Ale někteřé živé sochy dlouhé minuty ani okem nemrkly!

Vedro bylo na trička dolů...

A dali jsme si bezva fotbálek na greenu jamky č.6. zahrady zámku.

Bart zkouší puttovací hůl. Viktor zkouší tu svoji z Decathlonu a šťouchá do míčků ostatních golfistů...

Dobrej trik, jak otrávit ostatní okolo a mít na greenu víc místa!

Místo letního karavaningu to bylo loučení se zimou...

Pod Devíti skalami ležela jediná hromádka sněhu. Příležitost na koulovačku... Bart si nachystal munici...

Viky nese mapu, Bart válí ze Zelené hory sudy...

Netrefil žádného hovňouse...

Drátník...

Zuza s Bartem museli počkat, než bude na skalách místo...

Viktor chce taky.

Ještě má čas a tak sbírá síly na své vystoupení u oběda v bistru U kolouška....

Zase na stejném místě, jen o rok a půl později...

Viky frčí z kopce na koloběžce, Bart se těší na kešky a bublavky....

Foto z cukrárny.

Probubláváme hrdlo horkou hruškou a rakytníkem, kávou a rumem.

Viky lezec... Dal to.

Leze si pro kapesníky do alkovny a sázíme se, jestli to dá bez pomoci.

Kucí na promenádě.

Čekají nás zase Vincentka, pramen Dr.Šťastného a lázeňské oplatky...

Tady to proběhlo. Proběhlo a ještě proběhne.

Viky se jde podívat, kde že to ten svůj křest bude za týden mít...

Poslední foto. Těsně před....

.....velkou legrací.

Macocha a její synové...

Na spodním můstku....Čeká nás 6 km po okolí. A hledání kešky.

Červotoč nebo kůrovec ?

To jen Viky leze z díry, vystrkuje kníry...

Náplň večera v Akvárku... Áďa leze z díry, vystrkuje kníry...

Bart u stolu v hospodě dělá úkoly - nerušit! Zuza si jezdí na urolbované sjezdovce...

Nejšťastnější ale byl, když uviděl křupky....

Tohle na tom je to nejlepší....

Prázdné parkoviště, jen my... A dvakrát dvě deci....A v dáli divadlo, v hlavní roli dvě rolby... Chystají nám to na zítra....

No, schválně, která z nich je hezčí...?

A o půlnoci a po dvou deci ?

Lyžování v mlze sněžných děl

Kdo nemá brýle, nic nevidí...

Viky se dožaduje jezdit taky

Zatím jen v náručí, ale na Štědrý den už jezdí sjezdovku mezi Zuzčinýma nohama...

Nejlepší část dne, cpeme si břicha v Akvárku k prasknutí.

Bart se dělí o palačinku s Bartem

Na kopci se v noci něco děje... že by přicházel Ježíšek?

Taková motorka na sněhu, to Viky rád...

A na chvíli ho to zabaví...

V sobotu v noci mrzne, až praští... ...aby mohlo být v neděli azuro!

Hlavně kluci neolizujte ty rampouchy z auta...

Klukům to sekne...

.... Viky se cestou dolů vesele chechtal...

... Bart byl sundán matkou na prkně, ...taky chlámec...

Důležitá je příprava na výkon :-)

Hotel Peliny, 21:00, právě jsme přijeli a dáme si domácí brambůrky s česnekovým dipem. Mňam!

A je to tady, forma naladěna, vyrážíme na závod.

...

Bart zapomněl na stres a dnešní výkon je opět o velký kus lepší než na předešlých závodech.

Jsem na něj pyšná.

Vikyho obědová pauza

Pohodaaaaaaa :-)

Koko, čili koloběžka...

Momentálně je koko "nejvíc". Vyrážíme na obhlídku tohoto magického místa. Cyklostezka je fajn, pán v teráriích vtipnej. A můj následný muškát je zasloužený... Zmije gabonská si protahovala čelisti, táta chřestýš u čištění terárka naštěstí spal, zato děcka chřestýši si evidentně chtěli hrát. A kobra se občas líně protáhla okolo skla.

Gotické okno, lomený oblouk, ruce sepjaté k bohu

Vlastivěda a vlastní zkušenost ... Bart by si to stejně nejradši všechno sám osahal a vylezl až úplně nahoru.

Tady to mrazí, dýchá. Nikde nikdo a na mne padá podivná tíha.

Poutní místo je zde cítit ve vzduchu, všude.

Kovozoo má spoustu nádherných uměleckých děl, zvířat ...

Ondra vybral naše zvíře :-)

Léčíme chrchel...

A těšíme se na oplatky, že Barte.

Koko, čili koloběžka...

Viky začíná trénovat na kolonádě triky.

Můj mobil mi nabídl koláž...

Chytrý výraz ve tváři, plína místo čepice, prostě povedený den ...

Už jsme zase v ložnici, v obýváku, kuchyni, koupelně,...

Není nad večer s dětmi na 9 m2 :-)

Cesta ke slalomovému kanálu Trnávka

Ondra mezi tím zaběhl k místnímu řezníkovi pro super šunku :-)

Prohlídka hradu Lipnice nad Sázavou

Barta kupodivu velmi zaujala. Dalo se tam na spoustě míst hodně šplhat do výšky :-)

... moc příjemní správcové, děkujeme.

Přespání v podhradí

Zítra si přivezeme Natašu domů.

A začneme novou podzimní vlnu výletů.

Kde je? Kde ten Hašek je? Který hrob je zvláštní?

No přece ten s lahváčema. Nakonec jsme ho našli.

Vedle hřbitova je grillpoint s výhledem na hrad.

Parking před výletem na Cimburk

Ondra je nadšen, že tu jsme sami a já se nedivím, ... že tu jsme sami. Kdo by tady na pakovišti u silnice, kde není prostě nic, nocoval?

Jahůdky cestou na Cimburk

...čili tempo šneka

Vyrážíme na Hostýn

Poutní místo, spousta krásné architektury, Viky v nosičce a fajnovej výšlap

Kemp Rusava

Tak tady Viky vytrvale zdrhal na klouzačku. Jednou budeme vzpomínat a chechtat se tomu, jak to bylo strašnýýýý!

Ovšem koupaliště mazec a velké doporučení!

Vlasně podruhé ve skalách

Poprvé jsme si to zkusili ve Víru.

Viky má pod skalami pískoviště, ohniště a trampošku

... a obětavého tatínka, protože já lezu taky :-)

Tady to začalo

Tady jsem čuchla k lezení i já a už mi to zůstalo. Jo a dala jsem 6a.

Radost

Bartovi i skalám to prostě sluší.

...

....

...

...

...

...

...

...

...

....

...

...

...

...

...

...

...

....

...

...

...

...

...

...

U tří smrků

Vlevo je altán, dřevo, opékáčky, veliký oheň a samozřejmě nejvíce dva buřti ze stejné domácnosti.

Lesy okolo Jedovnic

V létě tu jezdíme na kolech, lesy jsou protkány spoustou pěkných asfaltek. My jsme je asi úplně všechny netrefili 😁

Z bláta jsme se škrabali zuby nehty, kočár zažil maximální test a Viky byl později už radši v nosičce... to už se nedalo fotit.

Po čtyřech hodinách mrazivého výletu mu Bart rozehřál omrzliny vlastním dechem a jelo se dál. 😅

3 buřti

Staženo z videa, ... špekáčkům to s Vikingem sluší 😋

Noční obloha se fotí nesnadně

Máme tu parkoviště u jeskyně Balcarka. Pohled v noci na oblohu, to byla nádhera.

A hádejte, proč jsme byli v noci v tom mrazu venku?

🙈

Novoroční oběd u lesa ve Vranově

Čočka, vajo a guláš z divočáka od tety Jitky

Svařák, medovina, Frizzante, kofča a relax u ohniště

Todle místo doporučujeme 😉

Pohled za nekonečno

Ve Vranově stojí určitě za návštěvu ještě kostel a jesličky.

Zamrzlá příroda

Mlha, žádný výhled, mrazivý výlet

Mlha nad Pavlovem

Dívčí hrady, ten výhled stojí za výšlap.

Zaparkovali jsme nad Archeoparkem v Pavlově

A potom jsme vylezli ten kopeeeec.

První krok

Tady udělal Bart svůj první krok před sedmi lety.

Západ slunce u moře?

Dívčí hrady

Na Štěpána jsme se probudili do bílého rána.

Celou noc foukala sněžná děla a k tomu napadl čerstvý prašan. Začínáme se těšit na svah 😁

Boby, kluzáky, zadky

a spisovatelské matky ...by bartolom

Na okraji svahu rejdí malé děti a hlídkují trpěliví rodiče.

Bart včera jezdil zřejmě závody. Bunda je hnědá, kalhoty hnědé, helma odřená, brýle taky, ...dítě šťastné. Poprvé dal salto na kluzáku. Vlastně ani nechtěl, jenže večer přituhlo 😎

Zimní servis

Solár nám zapadl sněhem a my potřebujeme elektřinu, takže Ondra musel na střechu. Máme nový teleskopický žebřík 🙋

Nataša dostala nálepku lyžaře.

Jsou tři odpoledne, poslední den letošního roku na svahu. Lidí je tu mraky, všichni si užívají. Já jsem byla na lyžích dopoledne a teď hlídám spícího Vikyho v obytňáku. Mám pocit, že s nápadem koupit Natašu, jsme to prostě vyhráli. Několik pohotových rodinek tu má u auta židle a hořák a jsou zabalení v dekách. Dá se to, jakékoliv posezení je fajn. Já jsem tu v tílku, kafe mám na stole a těším se na večerní snowboard.

Zatím jede jen modrá, ... bereme snb

Parkování je tu fajn, spousta místa i pro obytňáky. Ondrovi se splnil sen ... parkujeme přímo pod lanovkou.

Jedna z mála spuštěných lanovek

Jeseníky letos příliš svahů v provozu nemají. Takže jsme rádi, že tomu Bandita věří a sezónu rozjel.

Branná

Proč právě sem?

• ideální svah pro děti a rodiče

• Ochotní vlekaři

• Bez Covidu tu mají fajn zázemí restaurace, nyní pouze "okýnko".

• A nahoře na náměstí cukrárna, kde vyrábí vyhlášené trubičky.

Tento výlet začal ve 4 ráno, když Ondra vstal a namazal své koleno, z volejbalu oteklé, opalovacím krémem.

... dnešní článek blogu napsal Bart a pro mě to je lyžování po čtrnácti měsících. Hurá!😁

Vzali jsme si tři prkna, troje lyže, šestery boty, kočár, helmy, všechno to zimní oblečení, nasypali jsme to do koupelny, do minikufru, do alkovny, pod sedadla a vyrazili jsme za sněhem.

Sjezdovka je zavřená, sportu není přáno.

Zkusili jsme aspoň paraglidový rozběh z kopce

... rovnou do Akvárka na pivo 😁

Konečně řízek ... by bartolom

Parkoviště u kostela

... je v sezóně plné lyžařů. Ale dnes je to samota za vsí, pěkná, udržovaná, pro obytňáky ideální.

Ještě že nás tu našel Mikuláš ... by bartolom

Kuličkovník

Jak se ten strom JME-nuje Barte?

(Samozřejmě ne ten strom, ale ten parazit.)

Cestou přes Staré Hutě zpátky na Stupavu jsme objevili raritu, kterou není radno zkoušet. Zelená turistická značka tu vede asi 80 metrů po hlavní silnici mezi buchlovskými kopci. Kdo tudy kamionem nebo na motorce jel, ví, co to znamená. S kočárkem, dvěma dětmi a dvěma zatáčkami okolo ...

Výlet okolo Stupavy přes Staré Hutě po zelené

Někdo ty stromy vyměnil. Jsou kovový a vržou ... by bartolom

Bez oběda jsme vyrazili na 7km dlouhou cestu. Jelikož nám otevřeli restaurace, byl pro nás výlet zakončený večeří v Akvárku pod svahem moc fajn.Viky opakovaně zdravil všechny dva hosty, jinak plné restaurace, tupými údery dinosaurem o dřevěnou kojeneckou židli, ze které po celou dobu vstával a vypadával. Mimo židli byl klidnější, ovšem za předpokladu smíření se s tím, že ochutnávat podlahu je prostě fajn.

... dobře tam vaří 😜

Valtice

Zaparkovali jsme nad Valticemi jen několik málo kroků od kolonády Reistna. Výhled do vinic po ránu nad Valticemi je až do Mikulova.

Valtice rozhledna za hranicemi

Pár kroků a jsme v Rakousku. Zamířili jsme na moc pěkný grillpoint s posezením. Je součástí stezky Barfussweg a dále lze pokračovat k Bráně druidů.

Vinné sklepy ve Valticích

Víno, dobré víno, a mají otevřeno i v sobotu večer. Večerku nám posunuli na 23:00 a jezdí sem jeden bourák za druhým.

... no, ale je vlastně půl šesté a tma jako z povidel. Viky pofrčí brzo spát a my to víno ochutnáme, trošku.

Aspoň že prodávají ty tyčinky ... by bartolom

Grillpoint

si zaslouží ještě jednu fotku. A stejně se mi sem nevejde celý. Velký cihlový krb je po pravici.

Odtud jsme vyrazili okruhem vinicemi do Valtic. A další dopoledne znovu.

V sezóně tu zřejmě potkáte spoustu "krabů" s trekingovými holemi. I nám se poštěstilo. A byli docela rychlí. Rádi běháme, takže mě ty cesty taky hodně lákaly. Šlo by to i s kočárkem ...máme TFK.

Ale hlavně, že jsme našli ve Valticích strom zombíků ... by bartolom

Vranovská přehrada

Kluci plivou do přehrady a Viky se tomu chechtá.

Je to listopadová krása, nikde nikdo, voda je čistá, listí hraje barvami. Další fotky přidávat nebudu, to si každý dokáže představit.

Cornštejn

Asi 500 metrů odsud jsme přespali na odstavné ploše pro návštěvníky Cornštejna.

Bítov

Pěkné parkoviště a strašidelná výprava dolů k hradu s baterkama. Kastelán tam je a má kameru u vrat. Ale hlavně! .........první letošní sníh!

Roztaje hned na jazyku ... by bartolom

Božice, zámeček Samota

Přespali jsme u vinných sklepů cestou ze Znojma do Brna.

Borotice - jatka, viděli jsme prasátka. Zkusím jíst míň šunky.

Viky je poprvé na houpačce. (Ještěže se na ni vejdu taky.)

Strom cizokrajný ... svatojánský chléb (Už víme, co je karob.)

Spaní u sklepů bylo moc fajn. Děkujeme. Neuškodili jsme. ...ten pozemek asi někomu patřil.

Já šunku nejím ... by bartolom

Okolo Jihlavy

První oběd na parkovišti u supermegamarketu. Je pohoda poslat Ondru nakupovat, s náhubkem, a pustit si u oběda film.

Hustýýý ... by bartolom

Ovšem, kdo někdy krmil kojence s názorem lžičkou, ví o té pohodě své. Viď Viky? 😜

Výlet okolo Třeště

Spousta hub, fajnová asfaltka pro kočárek, ale blato až za ušima. Večer byla smaženice, fotku nám poslali Pražáci, ale už se sem nevejde ;-)

První noc ...

zámecký park v Třešti

Zahřálo nás dýňoveé latté, horká čokoláda a zákusky 😜

A celá ta první noc je na samostatný článek. Ondra už se těší, až si odskočí od počítače k mobilu. Má toho tolik co říct ... Třeba, že si musíme koupit lopatku. Polní, zákopovou, bojovou, ....uááááá! Mám ráda záchod doma. Bílý, čistý, obyčejný.

Výlet okolo Stonařova

Přijeli Pražáci, jupííí!

Vyrazili jsme cestou na lovecký zámeček Aleje.

S kámošema to procházení lesa spíš přežiju ...by bartolom